Dentální hygiena
Dentální hygiena
Co se skrývá pod pojmem dentální hygiena? Dentální hygiena je odvětví v oboru stomatologie zabývající se především prevencí, léčbou a včasným rozpoznáním onemocnění v dutině ústní či rozpoznání ortodontických anomálií a předcházení vzniku dalších onemocnění za přítomnosti speciálně vyškoleného zdravotnického personálu – dentální hygienistky.
Dentální hygiena spočívá v motivaci a informovanosti pacienta o jeho aktuálním stavu dutiny ústní, osvětlení přítomných onemocnění, jako je například zánět dásní či parodontóza. Cílem je individuální stanovení léčby, doporučení vhodných pomůcek a techniky čištění k dosáhnutí dokonalé domácí ústní hygieny, odstranění zlozvyků a nevhodných pomůcek pro čištění. Dále jde o profesionální čištění zubů tj. odstranění měkkých i tvrdých povlaků jako je plak a zubní kámen, odstranění pigmentací na povrchu zubů a ošetření dásní.
V dutině ústní každého jedince se mohou vyskytovat rozmanité znaky. Jde například o výskyt zubního kazu, krvácení dásní, citlivost zubů na tepelné podněty, nepříjemný dech, viklavost zubů. Pokud Vás trápí některý z těchto či jiných příznaků, je pro Vás návštěva dentální hygienistky vhodná. Každý z těchto příznaků poukazuje na již vzniklý nebo vznikající problém, který se včasnou návštěvou u dentální hygienistky dá vyléčit nebo odstranit.
Co může za vzniklé obtíže a nepříjemnosti v dutině ústní?
Zdrojem všech problémů jsou bakterie žijící v plaku a jimi produkované kyseliny. Plak je žlutobílá hmota vyskytující se na povrchu zubů hned po jejich vyčištění. Může být vidět pouhým okem nebo ho lze cítit jazyk, když si přejedeme po povrchu zubů a zuby nejsou hladké. Čisté zuby bez plaku by měly být na dotek hladké jako sklo. Dlouhodobě špatně odstraňovaný plak se mění mineralizací v tvrdý zubní kámen, který už kartáčkem nelze odstranit. Zubní kámen je dalším nosičem pro zubní plak, a tedy přispívá ke vzniku onemocnění.
Kyseliny produkované bakteriemi v plaku leptají povrch zubu a leptají i dáseň. Při dlouhotrvajícím leptání bakteriemi povrch zubu vzniká zubní kaz a při leptání dásně vzniká zánět dásně, který postupem času přechází v zánět kosti kolem zubu (parodontózu).
Zubní kaz se zprvu projevuje jako křídově bílá skvrna na povrchu zubu. Této skvrny si většinou pacient sám doma nevšimne, ovšem včasným zjištěním lze kazivý proces zastavit a v mnoha případech není nutné ošetření (vrtání). Dalším projevem zubního kazu je již propadnutí kazivé léze (díra) a bolestivost na chemické podněty (především na sladké). Zde je již nutné ošetření u zubního lékaře. Včasným rozpoznáním kazu lze zabránit v jeho šíření do hloubky zubu, ale i šíření na sousední zuby. I pouhé neustále ulpívání potravy na jednom místě může znamenat kaz a je tedy dobré navštívit odborníka.
Zánět dásně a parodontóza
Zánět dásně se projevu především krvácením dásní při čištění a později i při jídle. Dalším znakem zánětu dásně je zarudlá barva a otok. Zdravé dásně nekrvácí, jsou bledě růžové, nejsou oteklé a pevně obemykají zub tak, aby se nic nedostalo pod dáseň.
Při dlouhotrvajícím zánětu dásně onemocnění postupuje na další struktury tkání tj.kost. Kolem každého zubu je kost a vazy, díky kterým zub pevně drží a vstřebává žvýkací tlak. Při jejich úbytku vznikají nejprve tzv. parodontální choboty/kapsy a později nastává úbytek kosti a s ní až viklavost zubů a jejich ztráta. Nepříjemným příznakem provázející parodontózu je zápach z úst, citlivost na studené a teplé podněty a obnažování krčků. Včasnou léčbou lze onemocnění zastavit (parodontóza) či úplně odstranit (zánět dásně).
Návštěva dítěte
I děti by měly navštěvovat pravidelně 2x ročně dentální hygienistku. První návštěva by měla být již po prořezání prvních zoubků, především z důvodu seznámení dítěte s prostředím a personálem, ale je také významná pro zjištění správného vývoje zubů a objevení prvních kazů.
I mléčné zoubky se mohou kazit a neplatí, že kaz na mléčných zubech nevadí. Mléčné zuby drží místo pro své stálé nástupce a napomáhají v jejich správném prořezání a postavení. Neošetřený kaz na mléčném zubu může vést k přechodu zánětu do okolních tkání – do kosti a k poškození zárodku stálého zubu, který po svém prořezání může být poškozený či deformovaný.
Při návštěvě dentální hygienistky ještě v dětském věku (čím dříve, tím lépe) je dále cílem získání návyku dítěte pro pravidelné čištění zubů vhodnou technikou. Pravidelnost návštěv napomáhá k včasnému zjištění rozvoje ortodontických vad a zjištění příčin onemocnění, jako například dietní chyby v jídelníčku dítěte.
Návštěva dentální hygienistky během těhotenství
Během těhotenství je doporučena návštěva zubního lékaře, maminka by ale neměla vynechat ani návštěvu dentální hygienistky. Během těhotenství díky hormonálním výkyvům i dásně více reagují, může se objevit zvýšené krvácení a otoky. Je potřeba, aby stav dutiny ústní byl pod kontrolou. Přítomné kazy a zánět v dutině ústní může vést k poškození plodu či dokonce k předčasnému porodu. Bakterie způsobující kazy a záněty kolují v krvi matky stejně tak, jako v těle dítěte.
V první návštěvě na dentální hygieně během těhotenství je pacientka vyšetřena a obeznámena s jejím zdravotním stavem v dutině ústní, v případě potřeby je stanoven léčebný plán. První návštěva je věnována především zdraví matky. Druhá návštěva je naopak směřovaná k miminku a také kontrole ústního zdraví matky. Maminka je poučena jak pečovat o dutinu ústní miminka, o první zoubky a o dietních opatřeních vhodných pro předcházení vzniku kazů.
Metody využívané v ošetření dentální hygienistkou
Odstranění plaku a zubního kamene z povrchu zubů
Odstraňování zubního kamene a plaku se provádí ručně nebo ultrazvukovými přístroji. Ruční odstranění se provádí pomocí ručních nástrojů (scalerů), které mají jednu nebo dvě ostré hrany. Jde o tzv. škrábání. Výhoda v použití ručních nástrojů je v detailním přesně orientovaném odstraňování zubního kamene. Nevýhodou je dlouhá doba ošetření a fyzická náročnost pro ošetřující. Tato metoda se nejčastěji kombinuje s ultrazvukovou metodou a je hojně využívána v léčbě parodontózy, kdy se provádí tzv. poddásňové ošetření pro odstranění zubního kamene, který vznikl vlivem parodontózy pod dásní.
Odstranění zubního kamene a plaku pomocí ultrazvukového přístroje je velmi účinná, v obtížně dostupných místech někdy není příliš detailní. Ošetření je doprovázeno tryskou vody pro chlazení, a je tedy nutné, aby pacient měl při ošetření savku. Ultrazvukové přístroje vyluzují drnčivé až pisklavé zvuky, které ale většina pacientů dobře snáší. Ultrazvukové ošetření není vhodné pro pacienty s kardiostimulátorem.
Obě ošetření se navzájem doplňují a kombinují podle potřeby ošetřujícího a pacienta.
Odstranění pigmentací na povrchu zubů
Pigmenty na povrchu zubů ulpívají při častém požívání barevných nápojů a jídel (čaj, káva, červené víno, kari…), při kouření tabákových výrobků a při nedokonalém čistění zubů. Pigmenty na povrchu zubů škodí pouze esteticky a dají se snadno odstranit v ordinaci dentální hygienistky pomocí leštících kalíšků či použitím pískování (air-flow). Odstranění pigmentů pomocí leštících (depuračních) kalíšků a kartáčků je účinné na drobné, málo odolné pigmenty. Metoda pískování je vhodná pro odstranění většiny druhů pigmentů. Jde o trysku se směsí voda-písek-vzduch, která ohladí povrch zubů dohladka, zbaví pigmentů a obrátit pH k zásadě. Pro air-flow není využívaný běžný písek, ale nejčastěji jde o bicarbonát sodný, bicarbonát vápenatý nebo glycin. Protože bicarbonát (soda) má účinky zásadité, i pH v dutině ústní se změní k zásadě a zuby tehdy nabývají schopnost se remineralizovat, to znamená pohlcovat ionty vápníku, fosforu a fluoru ze sliny a z „písku“ air-flow do skloviny zubu.
Air-flow tedy neslouží jen pro estetické účely, ale přispívá i v prevenci zubního kazu.
Při ošetření má pacient nasazeny průhledné brýle pro ochranu očí a má savku pro odsávaní vody a písku, ošetření není bolestivé. Písek má lehce slanou chuť, která je někdy překrývaná pomocí zvláštní příchutě písku (např.citron, máta…)
Bělení zubů
Trochu historie
Již naši předkové si přáli mít zdravé a bílé zuby. Snažili se toho docílit pomocí nejrůznějších pokusů, mezi které patří bělení zubů pomocí soli, popele, prachu z cihel a sépiových lastur. Šlo o bělení na podkladě mechanického odstranění pigmentů, vlastní barva zůstala ale zachována. Mnohem významnější účinek při používání těchto drsných metod byl úbytek tvrdých tkání zubu a s tím spojená menší odolnost zubů vůči kazu. Od 15.století přišly na řadu chemické sloučeniny jako například kyselina dusitá, kyselina chlorovodíková, kyselina šťavelová a chlornan vápenatý. Výsledkem sice byly zuby bělejší, ale opět měly velmi poškozenou sklovinu a to vedlo ke vzniku kazu. Teprve v roce 1989 se začaly využívat účinky karbamid peroxidu a peroxidu vodíku, který viditelně zuby bělí a nepoškozuje sklovinu.
K bělení zubů se dnes používá nejčastěji peroxid vodíku pro ordinační bělení, karbamid peroxid pro domácí bělení a perboritan sodný pro vnitřní bělení.
Příprava před bělením
Pro všechny druhy bělení platí, že by pacient před bělení měl projít prohlídkou u zubního lékaře a návštěvou u dentální hygienistky. V dutině ústní by neměly být přítomné kazy ani žádný zánět.
Před bělením by měl být odstraněn zubní kámen a povrchové pigmentace, ústní hygiena pacienta by měla být vynikající. Při přítomném zánětu dásní, parodontóze a kazu by se bělení provádět nemělo.
Pro menší citlivost během a po bělení by zuby měli být připravené a to pomocí individuálně vytvořených nosičů na zuby, do kterých si pacient sám doma aplikuje výživový krém. Pacient by měl před bělením být poučen a citlivosti, výživě zubů a o tzv. bílé dietě.
Rozdělení bělení
- ordinační bělení
- domácí bělení
Ordinační bělení se provádí pouze v ordinaci dentální hygienistky nebo zubního lékaře.
Ordinační bělení se provádí pomocí peroxidu vodíku nebo karbamid peroxidu v podobě gelu. Tento gel se aplikuje na povrch zubů a nechá působit. Působit může za přítomnosti speciální lampy, kdy se díky jejímu světlu zrychlí a zintenzivní účinek bělící látky. Bělící gel může účinkovat i bez speciální lampy, výsledek ovšem není takový a někdy je potřeba sezení několikrát opakovat nebo dobělit doma pomocí domácího bělení.
Výhody ordinačního bělení:
- rychlý výsledek (2 hodiny)
- krátká doba dodržování bílé diety (2 dny)
- krátkodobá citlivost zubů (12 hodin)
Domácí bělení provádí sám pacient doma. Pacient by měl být poučený od dentální hygienistky nebo zubního lékaře. Domácí bělení se především doporučuje pro obnovení barvy po ordinačním bělení. Pro tuto metodu je třeba mít individuální nosiče na bělící gel. Pacient si doma aplikuje malé množství bělícího gelu do nosičů podle poučení od dentální hygienistky.
Výhody:
- bělení probíhá, podle pacienta kdy má čas
- pacient může sám korigovat barevný odstín
Nevýhody:
- časově náročné – nutné opakovat několik dní po sobě (1-14 dní)
- dodržení bílé diety po celou dobu bělení (2-16 dní)
- citlivost zubů během celé doby bělení
- možnost popálení dásně
V ordinaci zubního lékaře lze provádět ještě vnitřní bělení. Toto bělení se využívá pro zuby, které jsou mrtvé a ztratily svou původní barvu. Jejich barva se jeví šedivá a tím zub často upoutává pozornost. Tento estetický problém lze vyřešit ošetřením u zubního lékaře, kdy lékař aplikuje bělící látku dovnitř zubu. Jde o metodu šetrnou a účinnou.
Zubní šperk
Spoustu žen si přeje svůj úsměv nějak oživit. Pro tento účel je zde možná aplikace drobného zubního šperku na povrch zubu. Sám zub tím nijak nestrádá, až to Váš úsměv je ozdobou.
Pečetění fisur
Jde o preventivní metodu, kdy se do rýh zubů – nejčastěji stoliček, aplikuje malé množství výplňového materiálu bez nutnosti vrtání do zubních tkání. Výplňový materiál zateče do hlubokých rýh a působí tedy v prevenci vzniku zubního kazu. Tato metoda je nejvíce využívána v dětském věku po prořezání prvních stálých stoliček.